Představte si život jako z hollywoodského akčního filmu. Krátce po druhé světové válce se Milo Komínek stal mezinárodní superhvězdou. Cestoval po světě a na více než stovce leteckých dnů v Asii, Africe, Austrálii i Evropě předváděl jako elitní pilot a vzdušný akrobat kousky, nad kterými se tajil dech. Dokázal například balancovat na laně zavěšeném přímo pod letícím letadlem.
Měl plány odletět do USA a točit tam letecké filmy. Jenže pak přišel únor 1948 a komunistický režim zavřel hranice. Milo Komínek se odmítl podvolit. S prostřeleným břichem z prvního neúspěšného pokusu o útěk založil v beskydských lesích ozbrojenou odbojovou skupinu Portáš. Po zradě vlastním členem následovalo brutální obklíčení agenty StB, střelba, zatčení a krutý soud.
Následujících 17 let (!) svého mládí strávil Komínek jako mukl v nejtvrdších komunistických lágrech a věznicích od Jáchymova přes Bory až po Valdice. Režim ho málem zničil – z vězení vyšel se zlomenou páteří po závalu na šachtě a zničeným zdravím.
Zlomili ho? Ani náhodou! Komínek se navzdory svému zmrzačení vrátil k létání, a nakonec se mu přece jen podařilo uprchnout do Kanady, odkud dál po zbytek života tvrdě bojoval proti totalitě.
Chcete vidět příběh o tom, co znamená skutečná lidská nezlomnost? Podívejte se v archivu České televize na výjimečný dokument Útěky leteckého akrobata ze série V zajetí železné opony. Patnáctiminutový pořad v režii Petra Lokaje vám dokonale ukáže, že ti největší hrdinové neměli pláštěnku, ale nezdolnou touhu po svobodě!
Profil protagonisty: Hvězda nebes Milo Komínek
Hlavní postavou dokumentu je Miloslav „Milo“ Komínek, výjimečná osobnost československého letectví. Narodil se 20. června 1926 ve Frýdku-Místku do rodiny hutního mistra. Původně se vyučil strojním zámečníkem a kinooperatérem. Už za druhé světové války, během nacistické okupace, se zapojil do podzemního odboje, kde využíval své technické dovednosti při výrobě výbušnin a tzv. pekelných strojů.
Jeho skutečnou vášní však bylo letectví. Hned po válce absolvoval intenzivní výcvik, díky kterému se stal špičkovým parašutistou, pilotem a vzdušným akrobatem. Mezi říjnem 1945 a koncem roku 1947 se stal naprostou mezinárodní hvězdou. Jako vzdušný akrobat reprezentoval Československo na neuvěřitelných 121 mezinárodních leteckých dnech napříč Evropou, Asií, Afrikou i Austrálií. Během této doby absolvoval stovky seskoků padákem a neváhal provádět kousky hraničící s lidskými možnostmi, jakým bylo například balancování na laně zavěšeném přímo pod letícím letadlem.
Zvrat a boj za svobodu: Odbojová skupina Portáš
Slibně se rozvíjející kariéru letecké hvězdy, která navíc plánovala odjet do USA natáčet letecké filmy, brutálně přerušil komunistický puč v únoru 1948. Milo Komínek se s totalitním režimem odmítl smířit. Již v březnu 1948 (ve svých 21 letech) se pokusil o ilegální překročení hranic u Mariánských Lázní, přičemž byl při nočním přechodu těžce postřelen pohraničníky do břicha. Skončil ve vězení, avšak díky tehdejší prezidentské amnestii Klementa Gottwalda byl po čase propuštěn.
Komínek svůj boj nevzdal a rozhodl se pro aktivní ozbrojený odboj. Odcestoval do Moravskoslezských Beskyd, kde v okolí strategického Jablunkovského průsmyku v létě 1948 založil a vedl odbojovou skupinu nazvanou Portáš (nebo též Portáš-Jánošík). Skupinu tvořilo několik velmi mladých chlapců, přičemž Komínek v ní vystupoval pod krycím jménem „Miko“ nebo „Mílo“. Hlavní náplní jejich činnosti bylo sledování vojenských transportů, mapování ostrahy hranic a předávání informací.
Osud skupiny však skončil zradou. Kvůli udavači uvnitř organizace, který Státní bezpečnosti (StB) donesl speciální mapu tábořiště, byla skupina 6. srpna 1948 obklíčena v horách přesilou příslušníků StB a služebních psů. Při přestřelce byl Milo Komínek zasažen do nohy a následně s ostatními zatčen.
17 let pekla a následný triumf
Následovaly brutální výslechy a soud, u něhož velitel skupiny Milo Komínek vyfasoval trest 20 let odnětí svobody. Ve věku pouhých 22 let pro něj začalo absolutní peklo, které nakonec trvalo dlouhých 17 let v kuse. Prošel těmi nejhoršími věznicemi a uranovými lágry komunistického Československa – byl vězněn na Borech, ve Valdicích, v Leopoldově i na obávané jáchymovské šachtě Rovnost. Fyzické tresty a drsné podmínky ho málem stály život. Ven se dostal díky amnestii až na jaře 1965 de facto jako mrzák; kromě nezhojených průstřelů měl po závalu na šachtě zlomenou bederní páteř a zničený žaludek.
To, co z jeho příběhu činí neuvěřitelnou oslavu lidské vůle, je skutečnost, že se i přes své hrozivé zdravotní následky po propuštění vrátil k létání a k letecké akrobacii. Následně se mu těsně před invazí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 podařilo emigrovat do Rakouska a odtud do Kanady. V kanadském Torontu úspěšně pokračoval v boji proti režimu – organizoval krajanské exilové aktivity, demonstrace, vydával knihy a časopisy a založil i vlastní propagační a filmovou firmu. Zpět do vlasti se vítězně podíval až po pádu železné opony, aby se dočkal plné rehabilitace.
Link na video pořadu:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10121085020-v-zajeti-zelezne-opony/408235100221036/